Zobrazují se příspěvky se štítkemKáva s koučem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKáva s koučem. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 23. června 2016

JE TO JASNÉ JAK FACKA! Tak proč to neděláme?

Taky jste už mnohokrát četli, slyšeli nebo dokonce sami dávali druhým jednoduché návody na život a přitom se vám je stále nedaří dlouhodobě praktikovat? 



Setkávám se s tím denně. Ve své práci i u sebe samé.
V rámci dvou běhů loňské kampaně Káva s koučem jsem koučovala jednorázově  přes 2 desítky lidí. Odcházeli obvykle s řešením, s plánem, co dál a často s radostí, že je to vlastně mnohem snadnější, než se zdálo. Vždyť stačí jenom... Někteří však přišli za pár měsíců na Kávu s koučem znovu, vlastně s tím samým...

Podobné je to s knížkami o osobním rozvoji. Taky je čteme dál a dál, objevujeme už objevené koncepty v novém, sexy kabátku. Šťastnější, výkonnější ani milovanější evidentně nejsme...

Někdy nabydeme dojmu, že když tomu teď rozumíme a je to tak snadné, nic nebrání tomu, aby SE TO STALO (v podstatě samo od sebe). Občas je někdo zklamaný – banální řešení mu příjde nedůstojné velikosti jeho problému a utrpení.



TAK CO S TÍM? 


Evidentně, znát řešení nestačí. Je potřeba ho uvést do života. Tedy, začít NĚCO DĚLAT nebo NĚCO DĚLAT JINAK. 

Velké úskalí vidím v oné "jednoduchosti".
Abych byla efektivnější, stačí jenom dodržovat smysluplný režim a chodit dřív spát...
Ale to není jenom a rozhodně to pro mě NENÍ JEDNODUCHÉ. Kdyby bylo, dělala bych to dávno. Protože to nedělám, přestože tomu rozumím a souhlasím s tím, evidentně to pro mě není brnkačka...


Postupujme, jako při jiném náročném úkolu:


1. Simon Sinek říká ve své knize a v megaúspěšné TED prezentaci: Začněte s PROČ. Proč to chci? K čemu je mi to dobré? Jakou to má pro mě hodnotu?
Chodit dřív spát pro mě žádnou hodnotu nemá. Vlastně bych raději šla spát ještě později. Ale mám děti, ty chodí do školy... Dík delšímu spánku budu ráno příjemnější a efektivnější - vypravím v klidu děti a dřív začnu pořádně pracovat. Nebudu pak muset nadstavovat večer (noc). Místo tohu si budu číst... – to už se mi líbí :-)


2. Rozhodněme se, že do toho jdeme a vyhradíme si pro to ČAS. Samo to nepůjde. To zní taky banálně, že? Někdy je však potřeba čas i k tomu, aby takové rozhodnutí opravdu uzrálo.


3. PLÁNUJME, co kdy a s kým udělat, abychom cíle dosáhli. (O plánování více třeba ZDE.)
Jak vypadá tento týden? Co chci stihnout dnes, co a jak přeorganizuji zítra, pozítří..., abych chodila spát, jak potřebuji? 


4. NAJDĚME SI SPOJENCE - kdo nám může poradit, pomoci, s kým spojit síly? Kdo podpoří ochablou motivací, zvýší sebereflexi? Sdílená radost může být dvojnásobná, sdílené strasti menší (pokud si nenajdeme někoho, s kým si budeme lebedit v bahně...). Může to být někdo známý nebo raději profesionál (kouč, konzultant)?


5. ZASTAVME SE, ideálně aspoň večer a ZREFLEKTUJME, jak si vedeme. Co jsme prožili pěkného, co nám funguje, co se nám nedaří, co dělat jinak a co raději nedělat vůbec?  Co potřebujeme získat, naučit se, zvládnout, abychom mohli pokračovat? Jaké jsou naše plány a priority na zítřejší den?


6. Plánujme ODMĚNY. Realizace některých cílů a úkolů je radost sama. Jiné jsou ale dlouhodobé a výsledky dlouho v nedohlednu. Pak je fajn"vykolíkovat si trasu" a zvolit si konkrétní dílčí cíle a mety. Když se k nim dostaneme, zastavme se, potěšme a  třeba si dejme nějaký ten "cukřík"  na další cestu.








7. Přemýšlejme o tom, jak své pokroky, svá vítěztví předat dál. Jak sdílet, co jsme se naučili a získali? Jak mohou mít i druzí užitek z naší snahy a výsledků?

To je VELICE DŮLEŽITÉ!!! Jsme společenští tvorové. Extroverti či introverti, smysluplně prožíváme takový život a práci, která ovlivňuje druhé a činí nás prospěšnými. Získáváme pak od druhých pozitivní zpětnou vazbu, někdy i inspiraci. Motivuje nás k další cestě.
Co konkrétně chci u/dělat pro to, aby z  mé hodinky spánku navíc získával i někdo další? Společná snídaně, usměvavá maminka a manžel v klidu to myslím jistí. A pokud budu schopná své služby nabídnout více lidem, taky fajn. 

Za mě dobrý! A co vy? Co, kdy, jak, s kým... uděláte jinak? Napište a podělte se o to ;-)


HODNĚ ŠTĚSTÍ!

neděle 1. listopadu 2015

S ČÍM SE CHODÍ KE KOUČOVI? díl 2.

Slýcháte o koučování, ale nevíte komu a k čemu to je vlastně dobré? 

Pokračujme v tématech, kterým jsme se věnovali s 15 klienty během říjnového týdne Kávy s koučem. Jsou však obvyklá i pro standardní koučování.

Předchozí díl byl o SEBEVĚDOMÍ a VOLBĚ.  Dalšími tématy jsou:  



PLÁNOVÁNÍ & TIME-MANAGEMENT

Schopnost organizovat (sebe a svůj čas) souvisí s ochotou volit: čemu, komu, kdy budu věnovat, kolik času. Od klientů často slýchám: „Když neplánuji, věnuji se tomu, co přijde, rozhoduji spontánně“.  Ano. Nebo třeba neuděláme nic nebo nic podstatné. Budeme frustrovaní a nenaplnění. To je konečně důvod, proč lidé chtějí s time-managementem pomoci. Chtějí stihnout více, nebo TO důležité. 

V koučování se věnujeme velmi konkrétně  tomu:
  • co vlastně klienti chtějí a potřebují stihnout? (někdy je na místě i připomínka banální pravdy, že den má pro každého 24 hodin)
  • kolik času konkrétní činnosti reálně trvají?
  • co je priorita a co počká (případně není třeba)?
  • jaké činnosti přinášejí jaké výsledky a uspokojení?
  • jaké činnosti jsou na sobě závislé, navazují?
  • jak mít čas na nepředvídané?
a podobně.

Aby byli klienti ochotní a schopní plánovat a volit, často se věnujeme jejich osobním dlouhodobým vizím, hodnotám a cílům (sahajícím dále než za ukončení projektu, akce). Od nich se odvíjí naše pracovní i rodinná rozhodnutí, preference a třeba i způsob trávení volného času.   
Koučování často zaměří pozornost na běžné konkrétní činnosti a detaily, které sami tak snadno přehlížíme.


VYŠŠÍ PŘÍJMY

To bychom chtěli všichni, že ;-).  Ale často tomu říkáme jinak. Chci zvýšit informovanost o produktu, chci více seberealizace, chci pomoci (svou službou) více lidem… necítím se tam už dobře, nechodím tam rád, vedení neví, co kdo dělá...

A tak informujeme, kontaktujeme více lidí, děláme toho více, dáváme si na stůl kytku… a kupodivu nejsme ani realizovanější ani spokojenější. Na otázku: "co je potřeba změnit, abyste se cítil v práci lépe?", obvykle neodpovíme „víc peněz“. Až na přímou otázkou na spokojenost s výší platu zazní odpověď: „Jasně, že chci vydělávat víc, proto to dělám!“
A-HA!
Tak zvyšujete propagaci nebo usilujete o zvýšení příjmů? To je zásadně jiná strategie!.

Je potřeba vědět (a někdy pomůže i říci si nahlas) na co, kolik peněz, do kdy…potřebujete/chcete vydělávat? A jsme zase u sebevědomí, jak jsme o tom mluvili v prvním díle: jaké jsou mé potřeby a co pro ně musím /chci udělat?

S klienty, kteří jsou zaměstnanci, někdy řešíme koho, kdy, jak požádat o zvýšení mzdy. Co je potřeba udělat, aby se cítili při žádosti jistější, uměli argumentovat, nabídnout možnosti? Někdy je potřeba pracovat i na zlepšení pracovních výsledků.




Na kávě i při klasickém koučování jsme se mnohokrát věnovali také spokojenosti a VTAHŮM NA PRACOVIŠTI. O tom si přečtěte ZDE.


Chcete se zlepšovat v libovolné oblasti, podpořit v komunikaci, vlastním mistrovství, řízení a leadershipu, komunikaci a vztazích s druhými (s konkrétní osobou, v týmu, páru nebo rodině)? To jsou další obvyklá témata koučování. Nevyřeší se na kávě s koučem, ale systematickou spoluprací – i tak však obvykle nejde o proces extrémně dlouhý. Klientem koučování může být jednotlivec, tým, pár nebo třeba rodina,podle toho kdo a co potřebuje změnit.



Je vám už trochu jasnější, s čím vám může pomoci kouč? Pokud máte nějakou otázku – svěřte se s ní pod textem nebo mi napište na gabriela.bohmova@gmail.com – ráda vám odpovím :-)


neděle 25. října 2015

S ČÍM SE CHODÍ KE KOUČOVI? díl 1.

Slýcháte o koučování, ale nevíte komu a k čemu to je vlastně dobré? Přečtěte si, co řešilo s koučkou na kávě 15 statečných.

V říjnu proběhl  týden Kávy s koučem - kampaň, která umožňuje vybrat si kouče, pozvat ho/ji na kávu a „ochutnat“ s ní/m koučování. Já jsem se takto sešla s 15 statečnými - chtěli se v nějaké oblasti posunout, získat odstup, objevit nová řešení. A chtěli získat vlastní zkušenost s koučováním.

Zde jsou témata, kterým jsme se nejčastěji věnovali:  


SEBEVĚDOMÍ


Klienti často přicházejí, protože chtějí získat větší jistotu, cítit se komfortněji při zvládání pracovních úkolů, při prezentacích, hledání práce, prosazování svých názorů, ve vztazích nebo ve volném čase (třeba si nějaký volný čas vůbec obhájit). Mají spoustu nápadů, ale obtížně se pro některý rozhodují (o tom dále). Neříkají: „mám nízké sebevědomí, co s tím mám dělat?“.  Prostě, něco by rádi, ale…

Pojďme si říci, co to vlastně sebevědomí je. Mám zkušenost, že většina tuší a málokdo ví. Takže přátelé, SEBEVĚDOMÝ  (nikoli podle slovníku, ale dle mé praxe, vědomí a svědomí ;-) je ten, kdo reflektuje své potřeby a je schopen je přiměřeně uspokojovat. (Případně se uspokojení vědomě vzdát ve prospěch jiné priority) Tečka. To je nejdůležitější, co dnes napíšu. Proto opakuji: žádná arogance, agresivita, přebujelé ego, ale věnování pozornosti svým potřebám a jejich naplňování – to je SEBEVĚDOMÍ. 

O tom s klienty mluvím. A ptám se jich, jaké jsou jejich potřeby. Co opravdu chtějí  dělat, čeho dosáhnout, s kým a jak trávit čas… nikoli, co si myslí, že by měli chtít…

Někdy se s klienty učíme, jak to vlastně zjistit.
„Co já vlastně chci?“
Vy to víte? Měli byste! Dělat něco, protože se to má, protože jsem se pro to kdysi, z nějakého důvodu, rozhodl nebo to tak dělají všichni… se může jevit jako rozumné, ale přináší pramálo radosti, spokojenosti a motivace. Když vím co chci, snadněji hledám cesty k cíli. Snadněji se rozhoduji a překonávám obtíže.



VOLBA

Mám více možností a nevím kterou?/ Mám  mnoho aktivit, všechny mě baví, mají smysl, žádnou nechci pustit, ale nestíhám…? / V čem podnikat? / Petr nebo Pavel???... Jistě si dosadíte další varianty.


Strach z toho, že se rozhodnu, má volba se ukáže špatnou, ale nedá se vzít zpět…. Co když volbou přijdu o lepší možnosti? Tak raději nic... - odsouvání rozhodnutí často snižuje šanci na úspěch jakékoli varianty, případně je komplikuje. Nebo všechno, i za cenu vyčerpání…? Koučování nabízí podporu pro sebevědomé rozhodování.

Ano, i schopnost rozhodnout se, souvisí se sebevědomím - vím, co chci, posoudil jsem možnosti a volím tu, která se mi zdá nejlepší. Jsem si vědom důsledků. A také vím, že když nebudu s volbou spokojen, udělám další a vše potřebné, abych se cítil lépe.

Strach je to, co znemožňuje volbu. Díváme se tedy na strach – čeho se klient bojí? Co se stane, když zvolí kterou variantu? Co může dělat, když dojde na nejhorší? Jaké má možnosti potom?
Co mu volba přinese? Co získá, co už bude moci pustit a čemu dalšímu věnovat energii?

Naše energie je jako řeka:  když je správně usměrněná, nemusí mít ani tolik vody a může pohánět stroje, elektrárnu. Když je bezbřehá, může jí být hodně, rozlije se a je z ní bažina…



Probrali jsme SEBEVĚDOMÍ a VOLBU. O spokojenosti a VZTAZÍCH V ZAMĚSTNÁNÍ si přečtěte ZDE.

O dalších tématech si přečtěte v pokračování - ZDE. Nebo se nejdřív zamyslete: s čím ještě může pomoci kouč? ;-)

______________
Pozn.:
fotografie "Choice" je použita z koučovacích karet POINTS OF YOU
sebevědomý horolezec je vlastní ;-)


pondělí 17. srpna 2015

PROČ NE-PRACOVAT ZADARMO?


Je celkem fuška stát se profesionálem ve svém oboru. Jedno, zda jste fotograf, účetní, grafik, konzultant, projektant nebo zahradník… Svou profesi se musíte na/učit, získat v ní praxi, vytvářet osobní know-how, někoho stojí spoustu peněz materiál, certifikáty nebo licence... Pro okolí neviditelné, ale nutné investice. 

A když už vám TO docela jde a vaše okolí vezme na vědomí, čím, že to vlastně jste, začne vám dávat příležitosti k seberealizaci. Objevují se klienti a často také žádosti o radu, doporučení, konzultaci, drobnou (nebo větší) výpomoc … ZDARMA.


Obvykle rádi pomůžeme: rodině, přátelům, někdy neziskovce nebo znevýhodněným lidem či skupinám. Ale kapacity máme omezené a pokud chceme mít čas i na práci, která nás živí, neřku-li i na něco jiného, musíme si vybírat. Možná už jste kvůli drobným radám a odpovědím na dotazy tipu „chtěl jsem se jen zeptat…“ a „nevíte náhodou…“, „nemohl byste…“ neudělali  nic "svého" a den byl pryč.  


PODLE ČEHO tedy vybírat?

Začněme tím jednodušším: co raději NEdělat:
  • práce s nejasným zadáním – je cesta do pekla! Platí to samé jako pro komerční zakázky:  nechejte si vždy přesně říci co KONKRÉTNĚ, do kdy a za jakých podmínek se od vás očekává.
  • stejně špatné je, když sami  nemáte  jasná očekávání (takové to: dělám zadarmo, ale ono z toho nakonec snad/určitě něco??? bude).
  • nutnost spolupracovat s někým, koho nemůžete ovlivnit, ale jste na jeho práci závislí všechno ještě více komplikuje.
  • práce s někým, s kým se vám nechce trávit čas a sdílet prostor - zkuste mu poradit, kdo může pomoci lépe než vy. Třeba vám bude vděčný ;-)
  • práce, která vás nebaví nebo nesouhlasíte s jejím účelem, navrhovaným řešením.
  • práce, u které je zjevné, že jejich výsledek bude nevalný (přestože dotyčný přísahá, že mu to vůbec nevadí).
  • práce, pro kterou je jedinou motivací „měl bych“, „mělo by se“.
  • nemáte dost času, motivace a jiných prostředků a špatný výsledek ohrozí  vaši profesní pověst.
  • nebo pomáháte tam či onde a vaše práce pro klienty/zaměstnavatele stojí...
Říkat NE je pro mnohé z nás obtížné. Ale paradoxně tím můžeme předejít špatným pocitům a konfliktům - vnitřním nebo s těmi, se kterými jsme chtěli být za každou cenu zadobře.
Pak je tu ještě další možnost. A sice, můžete se zkusit domluvit na podmínkách a nabídnout takovou službu za odměnu. Někdy se tím situace hodně zpřehlední a spokojení jsou nakonec všichni.

Kdy se práce zadarmo může velice vyplatit?
Jako příklad uvedu dvě své nedávné zkušenosti:
S kolegyněmi připravujeme projekt Káva s koučem -  přes 50 profesionálních koučů z celé ČR nabízí veřejnosti 2 x ročně možnost vyzkoušet profesionální koučování za pozvání na kávu. Také organizace kampaně je formou dobrovolné práce (naopak do projektu investujeme vedle času i nějakou korunu). Není to však zadarmo. Získala jsem už hodně:
  • radost a motivaci z pozitivních zpětných vazeb od klientů i koučů.
  • inspirativní a podpůrný organizační tým. Jako samostatný profesionál si tým opravdu užívám! 
  • zkušenost s různorodou klientelou.
  • příběhy klientů mě inspirovaly k vytvoření nového blogu (o tématech středního věku).
  • správa facebookové stránky projektu mě inspirovala k vytvoření  tematické komunity na FB.
  • získala jsem klienty a spolupráci mimo projekt (rozhodující referencí byla účast na K&K).
  • poznala jsem mnoho kolegů i jiných profesionálů.
  • vytváříme  něco nového.
  • kvůli projektu jsem vyzkoušet technické vymoženosti, kterým jsem se vyhýbala (Trello, pořádně Google dokumenty pro společnou práci), získala zkušenosti z oblasti marketingu a PR (ke kterým jsem se za sebe neodhodlala) a konečně vytvořila své webovky!
  • získávám reference a buduji si dobré jméno tím, že dělám víc než standardní komerční práci.
A kdo ví co ještě… A to se mi, i přes obrovskou časovou investici, vyplácí.  

Další zkušenost je s rodinami, které jsem natáčela v rámci svého výcviku ve videotréninku interakcí (VTI). Potřebovala jsem natočit záznamy reálné rodinné komunikace. Analýzy a společná reflexe videozáznamu pomáhá užívat a rozvíjet efektivní komunikační vzorce, kterými rodiče podporují své děti a vzájemný vztah. Protože rodiny s dětmi nejsou mou standardní cílovou skupinou, nabídla jsem VTI některým známým a klientům. Získali jsme všichni: rodiny důkazy o tom, co a jak jim funguje, konkrétní návody, co zkoušet a rozvíjet a motivaci. Já možnost otestovat si efektivitu metody v praxi, radost z toho, jak skvěle funguje a jak pěkně je přijímaná, skvělé zkušenosti a možnost absolvovat kurz.

Resumé

Prací zadarmo můžeme mnohé získat, když:
  • máme jasno v tom co, pro koho a do kdy máme udělat, víme, co očekáváme my a ví to i druhá strana (přiznejme si, vždy něco očekáváme - byť poděkování nebo...)
  • podpoříme lidi, poslání a cíle, které máme rádi, sympatizujeme s nimi a věříme jim
  • nám umožní potkat / spolupracovat s lidmi, které rádi poznáme a nebo s nimi rádi pracujeme
  • pomůže nám získat potřebnou praxi 
  • získat reference, budovat a šířit své dobré jméno (jen si o reference a doporučení nezapomeňme říci a nečekejme, že je to automatické - spokojeného obdařeného to někdy opravdu nenapadne a rád to pro nás udělá)
  • učíme se něco nového (k čemu bychom se jinak obtížně motivovali nebo dostali, třeba i mimo rámec naší profese)
  • získáme možnost experimentovat, testovat, pracovat jinak nebo s jinou "cílovou skupinou" než obvykle – vykoukneme z komfortní zóny
  • máme čas a energii, aby výsledek dělal radost nám i tomu, komu pomáháme (frustrace z toho, že nám stojí vlastní práce a neplněním závazků se ve finále poškozujeme, zkazí i radost z úžasné zkušenosti)
  • je dobrou investicí - získáme nové přátele, klienty, spolupracovníky a příležitosti – rozšíříme své obzory a možnosti a BAVÍ NÁS (aspoň do značné míry).  
Pokud se pro takovou "práci zdarma" rozhodnete, přeji Vám, ať je pro Vás příjemnou a inspirativní zkušeností a pro "obdarovaného" skutečnou pomocí ;-).


Podle čeho se rozhodujete Vy, kterým žádostem o pomoc vyhovíte? Napište mi.




POZN:
Pokud vás zajímá projekt Káva s koučem – sledujte FB stránku a web. První týden v říjnu zase koučujeme za kávu.  A když nám pomůžete projekt propagovat, budeme moc rádi ;-)

Hledáte možnost dobrovolné práce pro neziskové organizace ve svém oboru? Podívejte se sem: http://umsemumtam.cz/

úterý 12. května 2015

KÁVA S KOUČEM aneb proč nepíšu blog



Slova KOUČ a KOUČOVÁNÍ nejsou nová. Zdaleka ne každý však ví, co přesně si pod nimi představit. To se snaží změnit kampaň KÁVA S KOUČEM - jednoduše tím, že dává možnost ochutnat. Kávu i koučování. 





Jsem koučka a velmi často se mě lidé ptají, co to teda vlastně dělám. V tom lepším případě. Občas má někdo potřebu mi říci, co si o koučování a/ nebo koučích myslí. Nerada někoho přesvědčuji. Je to jako diskutovat s někým o kvalitě šunky nebo ovoce, které prodáváte. Nakolik je lepší kousek ukrojit a dát ochutnat než vysvětlovat, jak vaše ovoce chutná a zda je lepší než sousedovo?

Takový je koncept KÁVY S KOUČEM, kterou společně s koučkami Karolínou Puttovou, Marcelou Mráčkovou a Lenkou Olšanskou, organizujeme. Oslovily jsme kouče s vzděláním a praxí, u kterých očekáváme, že jejich ovoce je kvalitní a zralé.  Přidalo se k nám kolem 50 koučů z 37 měst celé ČR. Společně dáváme třetí týden v květnu a první v říjnu, za symbolické pozvání na kávu, ochutnat KOUČOVÁNÍ. 


 Kdy má pro Vás smysl pozvat kouče na kávu a koučování vyzkoušet?

 
Třeba, když jste nespokojení s prací, se svou výkonností, s tím, čemu a jak věnujete čas. Když máte vizi, projekt… a nedaří se vám jej realizovat, ztrácíte motivaci nebo nemáte dostatečné sebevědomí. Případně, když se potřebujete v nějaké oblasti systematicky posouvat, zlepšovat své schopnosti, vztahy… V tom všem vám může koučování pomoci. Nezbytnou podmínkou však je vaše ochota, či přímo ODHODLÁNÍ, PRO ZMĚNU NĚCO UDĚLAT. Bez vlastní aktivity schůzka s koučem obvykle k žádoucí změně nestačí.
Pokud hledáte kouče pro sebe, pro své kolegy či firmu, je Káva s koučem  možností vyzkoušet si různé přístupy a zjistit, jaký kouč vám vyhovuje "osobnostně". 


Co se dá čekat od jednoho setkání s koučem?
Záleží na vašem tématu, cíli i připravenosti ke změně. Můžete se kouče na cokoli zeptat, vyjasníte si očekávání.  Káva s koučem však není O koučování. Věnovat se budete konkrétnímu tématu.  Měli byste odcházet s jasnějším pohledem na svou situaci a s vědomím konkrétního možného kroku nebo krůčku: co promyslet, co udělat... Můžete  získat jiný úhel pohledu,  zjistit, co vlastně chcete změnit, kam upřít své úsilí nebo pozornost. Můžete objevit zdroje, novou cestu k žádoucí změně…  To je individuální.  Vše se během krátkého času vyřešit jistě nedá. Ale poznáte, jak koučování probíhá a zda a jak zrovna vám ve vaší situaci může pomoci.

Co udělat, pokud máte chuť na kávu a koučování? 
Na stránkách www.kavaskoucem.cz si vyberte kouče, pozvěte ho/ji na kávu a ZKUSTE, CO TO DÁ – co vás nezabije, to vás posílí ;-)


KÁVA S KOUČEM  je má srdeční záležitost. Děláme ho s láskou a nadšením ve volném čase. Je tedy jasné, že momentálně žádný volný čas nemám. Proto je můj blog v posledních týdnech zoufale opomíjený. Neznamená to, že mi došla inspirace nebo chuť. Už se těším, jak se s vámi podělím, nejen o zkušenost s koučováním za kávu…