pondělí 29. prosince 2014

PF 2015 aneb VOLNÉ RUCE V NOVÉM ROCE



Miluji Vánoce! Od mala se na ně těším a co mám děti, snad ještě více. Ale konec roku bývá náročný. Je potřeba dotáhnout úkoly a projekty, připravit se na nový rok a nachystat vše potřebné na svátky...

Letos na Štědrý večer jsem před spaním přečetla tento příběh:

Chudý u jeslí
Když se narodil Ježíšek, všichni rychle utíkali k jeslím, aby mu něco přinesli. Někdo nesl vajíčka, jiný bochník chleba, další mléko… Maria všechny vítala a přitom držela dítě v náručí. Přijímala dary jeden po druhém. V určité chvíli už to ale všechno nemohla unést. Pozvedla zrak a rozhlížela se, zda náhodou někde kolem není někdo, kdo by jí mohl pomoci. Úplně vzadu si všimla kohosi, kdo utíkal k jeslí s prázdnýma rukama. Maria ho zavolala a řekla mu: „Vezmi, prosím, na chvíli do náruče mé dítě!“. Chudý chlapec vzal malého Ježíška do náručí a přitiskl si ho k srdci plný radosti a údivu…


Náš letošní  Štědrý den byl klidný a krásný. Přesto jsem nalehko k jesličkám neběžela. Měla jsem s sebou všechno, co je třeba, co se sluší i co by se mohlo hodit… víc už pobrat nešlo. 


Možná to taky znáte: máte toho hodně, snažíte se, práce vás těší, nechcete nikoho zklamat a rádi pomůžete… Jen pak někdy nezbyde čas nebo síly zastavit se a užít si výsledek. Nebo se hned vrhnete do dalšího úkolu nebo výzvy. Někdy je vám líto, že jste pro množství drobných banálních úkolů neměli čas nebo odvahu využít zajímavou příležitost. Nebo jste si jí ani nevšimli… Vše, co děláte je dobré, správné potřebné, jen je toho tak nějak moc. A to, co by vás opravdu učinilo šťastnými, najednou není kam dát. 




Přeji vám i sobě, do nového roku přiměřeně volné ruce, hlavu i srdce pro vše krásné, povzbuzující a inspirativní, co další rok přinese ;-)
 








 
Citovaný příběh: Pino Pelegrino – Příběhy pro osvěžení duše. Publikováno v Průvodce adventem, Brno 2013