Miluji Vánoce! Od mala se na ně těším a co mám děti, snad ještě více. Ale konec roku bývá náročný. Je potřeba
dotáhnout úkoly a projekty, připravit se na nový rok a nachystat vše
potřebné na svátky...
Letos na Štědrý večer jsem před spaním přečetla tento příběh:
Chudý u jeslí
Když se narodil Ježíšek, všichni
rychle utíkali k jeslím, aby mu něco přinesli. Někdo nesl vajíčka, jiný
bochník chleba, další mléko… Maria všechny vítala a přitom držela dítě
v náručí. Přijímala dary jeden po druhém. V určité chvíli už to ale
všechno nemohla unést. Pozvedla zrak a rozhlížela se, zda náhodou někde kolem
není někdo, kdo by jí mohl pomoci. Úplně vzadu si všimla kohosi, kdo utíkal
k jeslí s prázdnýma rukama. Maria ho zavolala a řekla mu: „Vezmi,
prosím, na chvíli do náruče mé dítě!“. Chudý chlapec vzal malého Ježíška do
náručí a přitiskl si ho k srdci plný radosti a údivu…
Náš letošní Štědrý den byl klidný a krásný. Přesto jsem nalehko k
jesličkám neběžela. Měla jsem s sebou všechno, co je třeba, co se sluší i
co by se mohlo hodit… víc už pobrat nešlo.
Možná to taky znáte: máte toho
hodně, snažíte se, práce vás těší, nechcete nikoho zklamat a rádi pomůžete… Jen
pak někdy nezbyde čas nebo síly zastavit se a užít si výsledek. Nebo se hned
vrhnete do dalšího úkolu nebo výzvy. Někdy je vám líto, že jste pro množství drobných
banálních úkolů neměli čas nebo odvahu využít zajímavou příležitost. Nebo jste
si jí ani nevšimli… Vše, co děláte je dobré, správné potřebné, jen je toho tak
nějak moc. A to, co by vás opravdu učinilo šťastnými, najednou není kam dát.
Přeji vám i sobě, do nového roku přiměřeně
volné ruce, hlavu i srdce pro vše krásné, povzbuzující a inspirativní, co další
rok přinese ;-)
Citovaný
příběh: Pino Pelegrino – Příběhy pro osvěžení duše. Publikováno v Průvodce
adventem, Brno 2013
Pohled z okna je úchvatný :-)
OdpovědětVymazat